Blafování

Blufovat či neblufovat? Zde se pobavíme o této klasické pokerové taktice trochu více:

• Blufy a poloviční blufy
  
• Pokračovací sázky
  
• Poměry blufů a sázek na hodnotu
  
• Čtení situace
  
• Čtení soupeře
  
  

Blufování je nejspíše nejslavnějším a nejméně pochopeným aspektem pokeru. Na začátku si řekněme, že až do riveru se nejedná o čistý bluf, protože se vaše kombinace může stále ještě teoreticky zlepšit (takže se vlastně jedná o poloviční bluf).

Blufování před flopem se týká zejména kradení blindů (a jejich kradení ostatním hráčům, kteří již navýšili). Ale tohle nelze za poloviční bluf až tak moc považovat, protože velká část hodnoty karet přichází až s flopem.

Většina lidí ví, že pokračovací sázka (navázání sázkou na navýšení před flopem bez ohledu na vše ostatní) je dobrým tahem přibližně v 80 až 90 procentech případů. Tento bluf je poměrně učebnicový. Pokud tedy flop nefandí čekání na lepší kombinaci (například 10-J-Q v barvě), kdy je možná lepší si to rozmyslet.

Na turnu většina lidí zaváhá. Když budete hrát agresivně své skvělé kombinace, spekulativní karty a sem tam blufnete, vaši soupeři budou mít problémy. Check-raise je zde dobrým tahem, který je často používán příliš málo. Musíte si ale vybudovat image několika dobrými kombinacemi, jinak vám to ostatní hráči přestanou věřit.

Stejně tak se nesnažte checkovat turn a blufovat na riveru. Rozsah kombinací, se kterými byste něco takového měli dělat, je tak malý, že tím nikoho neošálíte.

Na riveru už máte jen dvě možnosti: vsadit na hodnotu, nebo zahodit. Pokud jste turn zahráli dobře, můžete mít v tuto chvíli celou řadu kombinací. Pokud vaše karty nejsou samy o sobě dostatečně silné, musíte přijít na to, jestli jste v pozici k blufování.

Je dobré pamatovat na vodítko, že na každé dva případy sázky na hodnotu by měl připadat jeden bluf. Ale nezapomeňte, že hra je umění, nikoli věda, vše tedy závisí na situaci a stylu hry vašich soupeřů.

Než provedete bluf, měli byste si položit několik klíčových otázek.

• Co má můj soupeř? Co si můj soupeř myslí, že mám?
  Při blufování a v pokeru jde o čtení karet soupeře a zamaskování těch svých.
• Jaká hra se právě hraje? Kolik je v ní hráčů?
  Bluf vyjde s vyšší pravděpodobností, pokud je v sázce hodně (například ve hrách bez limitu) a ve hře už je jen málo hráčů.
• Jaká je moje pozice?
  Čím je pozice pozdější, tím více přichází blufování v úvahu. Pokud pozici nemáte, dostanete se do problémů mnohem snáze.
• Jakou mám u stolu image?
  Opatrným tight hráčům může vyjít více blufů (a také se na ně blufy zkouší častěji) než hráčům, kteří hrají rychle a loose nebo hráčům, kteří byli při blufu chyceni.
• Jaké karty se snažím představovat? Dá se to provést?
  Proti dobrému soupeři musíte reprezentovat konkrétní karty, zahrát je přesvědčivě a být připraveni na to vsadit úplně všechny žetony.
• Jsem v tom už za hodně? Je to past?
  Než se pokusíte někoho ošálit, ujistěte se, že se nesnaží o to samé. Zejména v případě, že si nemůžete dovolit se splést.
• Sázím správné množství?
  Když vsadíte příliš málo, soupeř vás dorovná. Musíte si tedy vybudovat pořádnou image, vědět, jakou kartu reprezentujete a jednat sebevědomě.
• Jaké jsou velikosti stacků?
  S velkým stackem lze blufovat a dorovnávat blufy bez problémů. Malé stacky se k blufu uchylují v případě zoufalství.
• Jak vypadá board?
  Možnosti na barvu a postupku nebo malé karty vašemu blufu nepomohou. Klíčem tak může být děsivá karta (eso, které váš soupeř nemá).
  

Chcete trénovat? Vyzkoušejte některé z našich turnajů 1 na 1. Jakmile dostanete blufování, navyšování a dorovnávání pod kůži, uvědomíte si, jak může být hraní na základě instinktů zábavné.

Poznejte běžné typy hráčů, na které jsou blufy vhodné a na které ne.

• Pan nebo paní Blbínkovi. Jak se říká: „Když ani oni neví, co dělají, jak byste to mohli vědět vy?“ Tito hráči jsou tak nepředvídatelní, že nemá smysl na ně riskovat své žetony. Nechat na pokoji.
• Tyran. Extrémní verze loose agresivního hráče, který se zaměřuje na slabší jedince u stolu, ať už v rámci své taktiky, nebo proto, že má větší ego než mozek. Rozhodněte se, oč se jedná, a podle toho jednejte.
• Hráč A-Z. Tento obvykle kvalitní hráč mívá dny, kdy hraje nejen jako béčko, ale také jako céčko, déčko nebo ještě hůř. Když někdo hraje pod své možnosti, musíte si toho všimnout a nějak toho využít.
• Hráč na tiltu. Tento hráč je viditelně vykolejený, ať už kvůli alkoholu, špatné prohře nebo ze strachu z vysokých sázek. Hrajte s ním vždy, když něco máte. Je vysoká pravděpodobnost, že se to nakonec vyplatí.
• „Učebnicový“ hráč (běžnější ve hrách s limitem). Tento hráč hraje slušně, ale předvídatelně. Respektujte proto jeho hru a snažte se jej rozhodit přemýšlením a hrou mimo zajeté koleje.
• Hráči spoléhající na instinkt nebo matematiku (ty první lze obvykle potkat ve hrách bez limitu a ty druhé ve hrách s limitem). První typ se spoléhá na vnitřní pocit v téměř všech situacích, ten druhý zase věří číslům. V každém případě máte příležitost využít jejich slabinu.
• Mladá puška. Říká se, že hráči s věkem často zpomalují, takže je dobré k věku soupeře přihlížet.
• Gamblerneboli „akční hráč“. Na rozdíl od loose agresivního typu si tento hráč přišel užít vzrušení. Buďte trpěliví a jeho peníze skončí u vás.
• Rekreační hráč. Tento hráč si přišel zahrát pro zábavu (nebo aby se učil) a považuje prohry za platbu za zážitek. Je vcelku snadné je obrat o peníze, ale chovejte se k nim s respektem. Konec konců přece chcete, aby se vraceli.
• Chameleón. Toto je nejhorší soupeř bez obvyklých vzorců, na které by se dalo zaměřit (nepomůže vám proti nim žádná jedna strategie). Sledujte je a učte se. Nesnažte se je ošálit, protože nejspíše budou o krok před vámi.
  

Při posouvání úrovněmi směrem vzhůru začnete narážet na solidnější hráče s individuálními slabinami, kterých můžete využívat. Například:

• Pokud hráč s oblibou limpuje a příliš často skládá karty po navýšení, navyšujte více a připravte je o peníze
  
• Pokud je hráč příliš agresivní před flopem, používejte proti nim opětovné navýšení s širší škálou karet
  
• Pokud hráč nepoužívá dostatečně často pokračovací sázku, pokuste se bank ukrást na flopu
  
• Pokud pokračovací sázku používají příliš často, navyšujte je nebo dorovnávejte s horšími kartami, tomu se říká „float“, abyste bank získali později